Jonathan Demme, jedno z "geniálních dítek" z proslulé producentské školy Rogera Cormana, udělal sice opravdovou díru do světa až svým lidožroutským Mlčením jehňátek (Silence of the Lambs, 1991), ale budou-li na něj dějiny kinematografie trvale pamatovat, pak to bude kvůli koncertnímu snímku Stop Making Sense (Přestaňte všemu dávat smysl, o filmu se ale v české filmové literatuře vesměs píše pod originálním anglickým názvem). Ten věrně zachycuje tři hollywoodské koncerty skupiny Talking Heads ze 17., 18. a 19. prosince 1984 sestřižené tak, aby ve filmu působily dojmem jediného kompaktního vystoupení.
Vpravdě geniální je už rozvržení úvodu koncertu, jmenovitě prvních sedmi písniček, které si zaslouží podrobnější popis. Koncert začíná pohledem na holé obrovské pódium, kdy jediným oživením prázdné plochy je osamoceně stojící mikrofon. K němu přichází leader kapely David Byrne, na zem si odloží přinesený kazeťák, zmáčkne "play", zazní strojový rytmus automatických bicích, ke kterému se Byrne přidá se španělkou a odzpívá hit "Psychokiller". Během písničky se na pódium vyrojí "bedňáci", přinesou druhý mikrofon a zesilovač, vše propojí a odejdou. Jakmile Byrne dozpívá, ze zákulisí vyjde basistka Tina Weymouthová, zapíchne si baskytaru do nově instalované aparatury a s Byrnem ve dvou odehrají druhou písničku "Heaven". Během té přitáhnou bedňáci bicí soupravu, zapojí další mikrofon a aparaturu a tak třetí písničku odbubnuje a odzpívá s původní dvojicí i Jerry Harrison. Během třetí skladby přitáhnou bedňáci... a tak dál až k písničce sedmé, při níž už jsou na pódiu dvoje bicí, dvoje klávesy, dvě kytary, dvě černošské vokalistky...
Zatímco zmíněná první cca třetina koncertu drží pohromadě díky nápadu s postupně přibývající muzikantskou sestavou a souběžně s tím se zhutňujícím zvukem kapely, zbytek filmu je ozvláštněn prostředky ryze výtvarnými. Každá z více než desítky dalších skladeb je pojata jako originální oživlý videoklip, odlišený speciálním nasvícením i občasnými projekcemi fotografií, hesel i výtvarných fragmentů na pozadí scény.
O tom, že autor scény David Byrne měl každý detail puntičkářsky promyšlený, svědčí na DVD publikovaný kompletní storyboard, detailně rozkreslující podobu každičké skladby i pohybu muzikantů v ní. Další osobou, důležitou pro celkový zdar snímku, pak byl vynikající kameraman Jordan Cronenweth (např. Scottův Blade Runner), který si dokázal obdivuhodně poradit s nároky, které klade snímání divadelní scény v kontrastně nasvícených barvách. I sama kapela byla v období realizace muzikantsky na vrcholu svých schopností, takže po shlédnutí výsledku rozumím těm, kteří o snímku nekompromisně mluví jako o "nejlepším koncertním filmu všech dob".
DVD nabízí hned tři zvukové stopy k poslechu, všechny tři nově přemíchané a remasterované. Kromě původního filmového sterea, které ocení majitelé jednodušších zvukových aparatur, je zde i filmová zvuková stopa přemíchaná do překvapivě velice dobře znějícího DD 5.1 (ti, kdo slyšeli některé starší hudební tituly předělané do 5.1, dobře vědí, že jde o opravdový oříšek) a také obdobně přemíchaný studiový mix, který kdysi vyšel jako stejnojmenné dvojalbum Talking Heads na LP a později i na CD.
Disk vyšel v USA a je běžně dostupný např. na americkém Amazonu. Velké sympatie k němu jistě vzbudí i fakt, že není regionálně kódován, takže si ho přehrajete na libovolném přehrávači.
